Pohled z historie
Sirákov je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina, rozkládající se na české straně historické zemské hranice Čech a Moravy. Nachází se v Hornosázavské pahorkatině 13 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou a 8 km severovýchodně od Polné. Obcí protéká Sirákovský potok, který pramení 1 km východním směrem od obce, poté vtéká do Poděšínského potoka. Severozápadně od obce se rozkládá Sirákovský rybník. Nejvyšším bodem v okolí obce je kopec Blažkov s 693,5 m n. m., jenž stojí 2,5 km jižně a vede přes něj několik turistických tras. Vrchol kopce však již leží na Moravě v katastru sousední obce Rudolce. Vrch je součástí pásma tzv. střechy Evropy. Název obce se údajně odvodil z toho, že na nějakou dobu osiřela. Do roku 1921 nesla obec název Sirakov. Nejstarší písemná zmínka pochází ze soudního sporu z roku 1319, ve kterém vedli spor Vikard z Polné s loupeživými rytíři Billungem ze Žumberka a Bohuňkem z Popovic. V listině vydané 6. dubna 1356 Čeněk z Lipé postoupil Sirákov, Polnou a dalších 13 vesnic Ješkovi z Pirkštejna, od té doby se Sirákov stal na dlouhá staletí součástí polenského panství a měl i stejné majitele. V roce 1828 postavili v obci školní budovu, ve které se učilo až do roku 1977 (1. – 4. třída), od té doby dojíždějí do školy v Nížkově. Dne 2. září 1874 obec postihl velký požár, který zničil skoro celou vesnici, podařilo se zachránit pouze školní budovu stojící uprostřed návsi. V roce 1923 další oheň zlikvidoval dvě třetiny vsi. Mezi lety 1869-1880 spadal Sirákov pod okres Polná, v letech 1880-1950 pod okres Německý Brod (později Havlíčkův) a od roku 1950 pod okres Žďár nad Sázavou. V letech 1980 – 1990 Sirákov patřil pod MNV Nížkov. V roce 1846 se zde narodil významný český meteorolog František Augustin jemuž je věnován vetší prostor na samostatné stránce. Sbor dobrovolných hasičů vznik v roce 1906 a sídlí v místní hasičské zbrojnici. Školu v roce 1987 přestavěli na kulturní dům. Podle sčítání 1921 zde žilo v 56 domech 351 obyvatel, z nichž bylo 175 žen. 350 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 1 k německé. Žilo zde 349 římských katolíků.